Legislativa, vzory, postupy, časté otázky

Legislativa, časté otázky, německé hroby a hřbitovy a odkazy

Legislativa, stanoviska

Provozování veřejných pohřebišť – Novela zákona o pohřebnictví s účinností od 1.9.2017     Více informací »

Příručka pro obce v rolích provozovatelů hřbitovů (Ministerstvo pro místní rozvoj)     Více informací » 

Metodika k péči o německé hroby s odkazem na bilaterální česko-německou Smlouvu o dobrém sousedství a přátelské spolupráci č. 521/1992 Sb. (Rada vlády pro národnostní menšiny, 2017)     Více informací »

Sborník Stanoviska veřejného ochránce práv (ombudsman) Pohřebnictví (2013)     Více informací » 

 

Vzory

Vzor Řádu veřejného pohřebiště (Ministertsvo pro místní rozvoj)     Více informací »

Vzor Smlouvy o nájmu hrobového místa (Ministerstvo pro místní rozvoj)    Více informací »

 

Otázky k provozování pohřebišť (převzato z webu Ministerstva pro místní rozvoj)

Otázka povinnosti obce zajistit provozování pohřebiště, které je v majetku církve nebo jiné osoby: 

Dle zákona o pohřebnictví není povinností obce provozovat veřejné pohřebiště. Jedinou její povinností je v souladu s § 16 odst. 1 zákona o pohřebnictví uzavřít dohodu s jiným provozovatelem veřejného pohřebiště. Provozování pohřebiště je službou ve veřejném zájmu a vlastník pozemku, na kterém je tato veřejná infrastruktura umístěna, tento veřejný zájem musí respektovat, zrušit pohřebiště nemůže (obdobně jako nemůže zrušit dálnici nebi železnici). 

Situace, kdy se církev rozhodne obnovit provoz pohřebiště, ale obec již toto pohřebiště neprovozovat nechce:

Pokud má církev zájem na obnovení provozování veřejného pohřebiště na svém pozemku, má právo v souladu s uvedeným ustanovením požádat provozovatele pohřebiště o předání provozu. Obec tuto písemnou žádost církve musí přijmout a provoz hřbitova církvi protokolárně předat.

Zrušení hřbitova:

Jde-li o hřbitov, který již žádná osoba dobrovolně neprovozuje, a ani provozovat nehodlá, vlastník pozemku (zde zároveň bývalý provozovatel) smí požádat o právně administrativní zrušení pohřebiště místně příslušný krajský úřad, stavební úřad a památkový ústav a důkladně svůj návrh zdůvodnit. Rozhodnutí krajského úřadu je v této věci klíčové. 

Stejně tak důležité je i hledisko ochrany památek. Podle § 24 odst. 3 zákona o pohřebnictví lze provést zrušení hrobů a hrobek prohlášených za kulturní památky pouze po předchozím zrušení jejich prohlášení za památky Ministerstvem kultury.

Rozdíl mezi hrobem a hrobku, nájemní vztah k hrobce a jeho ukončení, nový nájemce hrobky:

Hrobka se, na rozdíl od hrobu, považuje vždy za stavbu, tedy za věc nemovitou, která však není vedena v katastru nemovitostí. Jedná se o zděnou nadzemní nebo podzemní stavbu určenou k uložení lidských pozůstatků v rakvi nebo zpopelněných lidských ostatků v urnách volně v prostoru bez následného zásypu zeminou.

Co se týká podzemní hrobky, u této je možnost přesně vymezit její hranice k okolnímu pozemku a má rovněž samostatné účelové určení, které se odlišuje od účelového určení okolního pozemku. Podzemní hrobka tak odpovídá definici věci nemovité dle ustanovení § 498 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Její prodej je proto, obdobně jako u jiných nemovitých věcí, regulován občanským zákoníkem. Obec má oprávnění hrobku prodat pouze tehdy, je-li vlastníkem této nemovité věci, což ve většině případů zpravidla není. Obec totiž musí své vlastnictví k nemovitým věcem doložit protokolárně (udělat soupis, ocenit, pořídit fotodokumentaci) a hrobku ve hřbitovní knize vést jako hrobku obecní (včetně účetních dokladů a inventarizace majetku).

Původní vlastník hrobky ji musí ke skončení nájmu (ať již uplynutím doby, dohodou, výpovědí nájemce, neuzavřením nájemní smlouvy dle ustanovení § 25 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „zákon o pohřebnictví“/) odstranit pouze tehdy, pokud si tuto povinnost sjednal v nájemní smlouvě k hrobovému místu, kterého byl nájemcem. Pokud vlastník hrobky hrobku neodstraní, a zároveň ukončil nájemní vztah k tomuto místu, poté nesmí bránit novému nájemci v pohřbívání do této jeho hrobky.

Na druhé straně musí nový nájemce hrobku strpět na místě nebo se s vlastníkem hrobky dohodnout na spolupráci. V každém případě zákon o pohřebnictví stanoví, že právem na pohřbení do hrobky disponuje nájemce hrobového místa, na kterém byla hrobka zřízena, nikoli vlastník hrobky. Vzhledem k tomu, že zákon o pohřebnictví nestanoví vlastníkovi hrobky žádná práva (upravuje pouze nájemní vztah k hrobovému místu), vychází se z obecného zákona, kterým je občanský zákoník.

Opuštěná hrobka

Desetiletou lhůtu opuštěnosti věcí nemovitých na veřejných pohřebištích upravuje občanský zákoník ve svém ustanovení § 1050 odst. 2, dle kterého „Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil“. Občanský zákoník, který nabyl účinnosti v roce 2014, není v této problematice retroaktivní.

Vzhledem k tomu, že většina hrobek na hřbitovech byla vybudována ve 20. století, tj. před rokem 2014, jedná se zpravidla o hrobky opuštěné před účinností občanského zákoníku, a tudíž k nim může obec, jakožto provozovatel pohřebiště, nabýt kdykoliv vlastnické právo.

Z uvedeného důvodu tak správa pohřebiště nemusí čekat do roku 2025, zda se původní vlastník k hrobce nepřihlásí a poté hrobky nabízet Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Ideální postup je nejprve zjistit, ve kterém roce byly hrobky opuštěny a postupovat podle tehdejší právní úpravy. Obecně platí, že drtivou většinu opuštěných hrobek má vlastnit provozovatel pohřebiště a nabízet je k prodeji nájemníkovi hrobového místa, na kterém byla hrobka vybudována. Občanský zákoník ve svém ustanovení § 560 stanoví, že právní jednání, kterým se vlastnické právo k nemovitým věcem převádí, vyžaduje písemnou formu. Z toho vyplývá, že kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí musí být vždy písemné. Tyto smlouvy musí uzavřít pravidla statutární orgán obce, nikoli obcí pověřený správce pohřebiště.

Nájem hrobu na dobu trvání hřbitova, na věčné časy:

Lze takovému uživateli hrobového místa nabídnout pouze smlouvu o nájmu nebo se můžeme dohodnout jinak a jeho požadavek na bezúplatnost respektovat?

V případě, že lze dohledat „list o zakoupení místa na hrob“ nebo potvrzení o složení poplatku, zápis ve hřbitovní nebo farní knize, v kronikách obce, obsahující právo na pohřbení po dobu trvání hřbitova nebo na „věčné časy“, je možné, aby obec uzavřela s uživatelem hrobového místa smlouvu o výpůjčce, výprose dle občanského zákoníku, nebo nájemní smlouvu se symbolickým nájemným dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví (ustanovení § 25). V každé z těchto smluv je vhodné uvést, že za nepřetržité právo na pohřbení do hrobu byl složen poplatek při jeho zřízení na dobu trvání hřbitova a dále se již platí jen za služby hřbitovní (pokud je provozovatel poskytuje).

Nepatrný majetek patří státu, nikoliv dědicům (refundace nákladů sociálních pohřbů)

Otázka, kterak naložit s majetkem nepatrným po zůstaviteli v případě, že ho odmítnou vypravitel pohřbu i dědic nabýt, má odpověď. Nejvyšší soud České republiky rozhodl, že náleží Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Rozhodnutí ve věci nabytí nepatrného majetku bylo publikováno v databázi Nejvyššího soudu České republiky v lednu 2021 pod číslem 24 Cdo 785/2020.
Jde o otázku, která nebyla dosud v praxi dovolacího soudu řešena a která je pro refundaci nákladů sociálních pohřbů naprosto klíčová. Obec v roli vypravitele pohřbu, poté co se z jakéhokoli důvodu rozhodne odmítnout nepatrný majetek po pohřbeném zůstaviteli, podle tohoto rozhodnutí již může legitimně požádat Ministerstvo pro místní rozvoj o refundaci. Obec se nemusí obávat, že řízení o pozůstalosti bude ukončeno soudně nařízenou likvidací nepatrného majetku a Ministerstvo pro místní rozvoj tudíž její žádost bude muset odmítnout.

Podnětem bylo dovolání České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti rozhodnutí jednoho z krajských soudů. K dovolací námitce, že zastavení pozůstalostního řízení je podle zákona možné pouze při vydání nepatrného majetku vypraviteli pohřbu, odvolací soud uvedl, že: „… to bude vždy stát, kdo nabude uvedený majetek nepatrné hodnoty.

Bylo by neekonomické uvedené řízení o pozůstalosti nadále vést, když se o pozůstalost nejedná (nepatrný majetek není pozůstalost). V dané věci se proto analogicky postupuje jako v situaci předpokládané ust. § 154 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

 

Problematika německých hrobů a hrobek (hřbitovů)

Opuštěné německé hroby a hrobky (vybrané zásady z metodiky)

Žijícím pozůstalým posledního oprávněného uživatele umožnit znovu si pronajmout hrobové místo s prošlým právem užívání kdykoli nově do řádné péče, pokud v něm nebyl pohřben žádný jiný zesnulý, za stejný nájem a úhrady za služby spojené s nájmem, pokud je provozovatel pohřebiště poskytuje, jako občané České republiky. Případně se dohodnout na způsobu zprostředkované péče o hrobové místo za poplatek.

Při nakládání s hrobovým zařízením jako s věcí opuštěnou postupovat ve smyslu zák. č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví v platném znění a čl. 24 a 30 bilaterální českoněmecké Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci č. 521/1992 Sb.

Pokud byla opuštěná německá hrobka opuštěna před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tj. před 1. lednem 2014), bude zaevidována do majetku obce, která je vlastníkem pozemku (viz ustanovení § 3056 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) nebo obce, která je provozovatelem pohřebiště (viz ustanovení § 996 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

Oznámení o novém vlastníkovi německé hrobky, která se tímto postupem stala hrobkou obecní, se zveřejní vhodným způsobem na veřejném pohřebišti (např. ve vývěsní skřínce).

Pokud se ve výjimečných případech opuštěná německá hrobka stala opuštěnou až po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tj. od 1. ledna 2014) a je zároveň stavbou, bude od 1. ledna 2024 provozovatelem pohřebiště provedena nabídka příslušnému Úřadu pro zastupování státu ve věcech  majetkových. 

U opuštěného německého hrobového zařízení probíhá postup shodně jako u hrobek.

Nachází-li se hřbitov nebo jeho část na pozemku s jiným využitím plochy než „pohřebiště“, příp. „hřbitov, urnový háj“, což je zřejmé z výpisu katastru nemovitostí, doporučuje MMR požádat o vydání rozhodnutí o změně využití území, které vydává stavební úřad v územním řízení.

Více informací viz Příručka pro obce „K péči o opuštěné německé a další hroby na hřbitovech v České republice“.
Příručka byla připravena Radou vlády pro národnostní menšiny a vydána Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 2017.
Příručka je ke stažení ve formátu pdf ZDE.

© Omni Cimiterium z.s.