iDnes.cz, Martin Trdla, 2.2.2022 ן
Spolek Omnium zmapoval tisíce starých německých hrobů a hrobek v oblasti bývalých Sudet v Libereckém kraji. Některé jsou v zuboženém stavu, i když se stát německé straně zavázal, že se o ně postará.
Ačkoliv se sedmdesát sedm let od konce druhé světové války může pod nánosem nových generací a ekonomického rozmachu zdát, že duch bývalých Sudet ze zdejší krajiny takřka vymizel, jde o pouhý klam.
Na odsunuté původní obyvatelstvo stále upomínají tisíce hrobů a hrobek rozesetých po stovkách hřbitovů v regionu. Část z nich je ve zbědovaném stavu, některé zcela zmizely nebo ustoupily nově zbudovaným místům posledního odpočinku.
Děje se tak i přesto, že Česká republika se bilaterální „Smlouvou o dobrém sousedství a přátelské spolupráci“, uzavřenou s německou stranou před třiceti lety, zavázala, že se o hroby řádně postará.
Stav tohoto dědictví po českých Němcích loni zdokumentoval pražský spolek Omnium ve spolupráci se svou ústeckou odnoží Omnium Nord. Jeho členové zmapovali na území Libereckého kraje 338 hřbitovů a na nich přes deset tisíc prokazatelně německých hrobů a hrobek.
Těch ovšem bude v dané oblasti zřejmě ještě přibližně jednou tolik. U dalších takřka jedenácti tisíc náhrobků totiž již z důvodů poškození nelze přečíst nápisy na nich, ale badatelé přesto předpokládají, že většina z nich bude taktéž patřit mrtvým sudetským Němcům.
Spolek se do mapování míst posledního odpočinku převážně v bývalých Sudetech na severu Čech pustil na popud Rady vlády pro národnostní menšiny. Ta zřídila před šesti lety komisi pro řešení starých německých hřbitovů a hrobů a spolku na jeho výzkumnou činnost poskytla grant.
Jakub Děd ze spolku Omnium odhaluje, že průzkumníci po celý loňský rok dokumentovali všechny dohledatelné hřbitovy, ať již funkční, či nefunkční, pietní místa, ale i hřbitovy v různém stádiu rozkladu a poničení a oblasti, kde již ze hřbitova nezůstalo zhola nic.
„Zdokumentovány jsou hřbitovy jako celek, včetně inventáře, povinných náležitostí, vybavení a podobně. V publikaci jsou tyto vstupy shrnuty a doplněny například o informace z katastru nemovitostí, kontakty na správce nebo majitele,“ prozrazuje Děd.
Podle jeho hrubého odhadu je asi deset procent hřbitovů s německými hroby ve stavu, kdy vstup na ně může být dokonce zdraví a životu nebezpečný. Další pak úplně zanikly.
„Problémem jsou rozpadlé zdi, márnice, otevřené hrobky, nezakryté studny, ale i riziko pádu velkých náhrobků nebo křížů,“ poukazuje Děd s tím, že ale i na udržovaných hřbitovech lze najít rozpadající se velké hrobky německých obyvatel, jejichž obnova nebo alespoň zajištění jsou velmi finančně náročné.
Zlikvidované, zanedbané i otevřené hroby
„Hřbitovy mohou být zanedbány různě. Jde o úplnou likvidaci, která za minulého režimu proběhla například v místech, jako je Naděje na Cvikovsku, Taneček u Stvolínek, Horní Světlá v Mařenicích, Starý Harcov v Liberci, Častolovice a Lada u České Lípy nebo Postřelná v Jablonném Podještědí,“ říká Děd.
„Pak existují oblasti, kde jsou náhrobky ponechány svému osudu a pomalu se rozpadají. Najdeme tu také již zmíněné otevřené hroby. Jde třeba o Panenskou Hůrku v Bílém Kostele, Srbskou v Horní Řasnici, Jindřichov a Loučnou u Jablonce nad Nisou či Hostíkovice u Holan. Někdy zase chybí dostatečná péče správců u fungujících hřbitovů, jako se tomu děje v Křižanech nebo Drchlavě v Chlumu,“ vyjmenovává člen spolku.
Největší počet dohledaných německých a neoznačených náhrobků se v Libereckém kraji nachází na městském hřbitově v Jablonci nad Nisou. Na ploše téměř 39 tisíc metrů čtverečních průzkumníci dohledali 770 takovýchto míst.
Poslední připomínka původních obyvatel
„Za udržované hřbitovy lze označit většinou velké městské hřbitovy jako Perštýn v Liberci, městský hřbitov v České Lípě, Jablonci nad Nisou, Turnově. Velkou atmosférou je nabitý lesní hřbitov v Novém Boru, ale stejně tak hřbitov ve Frýdlantu, ačkoliv je zde velký problém s rozpadajícími se hrobkami u hřbitovní zdi. Ale i hřbitovy v menších lokalitách jsou udržované, například v Hejnicích, Valteřicích nebo Bílém Potoce,“ dodává Jakub Děd.
Ten je přesvědčen o tom, že hřbitovy by především neměly být likvidovány nebo opravovány stylem, kdy dochází k odstranění náhrobků a hrobek a po nich zůstává pouze volná plocha. „Podobně vyčištěné hřbitovy jsou opravdu většinou odstrašujícím příkladem a nevybízejí k návštěvě jako místa klidu a míru. Samozřejmě je mnohdy stav náhrobků velmi špatný, hrozí zřícením, případně u hrobek propadnutím, ale i zde se dá najít řešení. Není jednoduché, ale je proveditelné,“ konstatuje Děd.
„A koneckonců i místa plná pozvolna chátrajících náhrobků s drobnou údržbou mají velké kouzlo pro návštěvníky. A je jasné, že v případě Sudet jsou hřbitovy a náhrobky většinou poslední připomínkou původních obyvatel regionu,“ uzavírá.
Výsledky průzkumu jsou pro zájemce dostupné na webu www.cimiterium.cz. Kromě databáze míst posledního odpočinku tu lidé najdou i stejnou dokumentaci ze sousedního Ústeckého kraje.