Revitalizace hřbitova Chabařovice v letech 2021-2025
Od 90. let 20. století probíhá postupná revitalizace hřbitova. Byla částečně opravena kaple sv. Michaela i márnice v zadní části areálu, rekonstruována hlavní komunikace, instalována nová hřbitovní brána, opraveny zřícené úseky hřbitovní zdi, upravena přerostlá zeleň a vybudovány nové kolumbární schránky i rozptylová loučka.
Od roku 2022 se město Chabařovice systematicky věnuje obnově zanedbaných válečných památníků a vybraných opuštěných hrobek.
Renovovány byly památníky obětem války z roku 1866, Antonu Güttlerovi, obětem první světové války i oba památníky padlým rudoarmějcům.
U hřbitovní zdi vpravo byl opraven náhrobek hraběnky Anny zu Furtenburg a rovněž hrobky významných rodáků města, například rodin Kradisch, Reissl, Watzke a dalších. Na tyto projekty získalo dotace z Ministerstva obrany, nebo z Česko-německého fondu budoucnosti.
Od 90. let 20. století probíhá postupná revitalizace hřbitova. Byla částečně opravena kaple sv. Michaela i márnice v zadní části areálu, rekonstruována hlavní komunikace, instalována nová hřbitovní brána, opraveny zřícené úseky hřbitovní zdi, upravena přerostlá zeleň a vybudovány nové kolumbární schránky i rozptylová loučka.
Od roku 2022 se město Chabařovice systematicky věnuje obnově zanedbaných válečných památníků a vybraných opuštěných hrobek.
Renovovány byly památníky obětem války z roku 1866, Antonu Güttlerovi, obětem první světové války i oba památníky padlým rudoarmějcům.
U hřbitovní zdi vpravo byl opraven náhrobek hraběnky Anny zu Furtenburg a rovněž hrobky významných rodáků města, například rodin Kradisch, Reissl, Watzke a dalších. Na tyto projekty získalo dotace z Ministerstva obrany, nebo z Česko-německého fondu budoucnosti.
Aktuálně z projektu revitalizace hřbitova (klikni pro více informací)
V roce 2025 byl nově vybudován památník obětem z řad nuceně nasazených a válečných zajatců, kteří zahynuli v nacistických pracovních táborech na Chabařovicku. Nově řešeny jsou cesty v zadní části hřbitova, kde byly travnaté plochy na cestě směrem k rozptylové loučce a před vstupem na ní nahrazeny mlatovou cestou z černého čediče.
Díky revitalizaci hřbitova je dnes hřbitov důstojným a reprezentativním místem pro všechny návštěvníky a památkou místní historie.
Město Chabařovice
Chabařovice (německy Karbitz) jsou město v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji s přibližně 2 500 obyvateli.
Počátky trvalého osídlení sahají do 11. století, kdy zde pravděpodobně vznikla malá osada na srbské obchodní stezce do Saska. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1352 ze seznamu farních kostelů pražské arcidiecéze, kde jsou Chabařovice uváděny jako poddanská ves panství Rýzmburk, později náležející ke Krupce.
Obec výrazně utrpěla během husitských válek, zejména při bitvě Na Běhání roku 1426. V roce 1520 jsou Chabařovice již zmiňovány jako městečko s právem vařit pivo a vyrábět slad.
Od roku 1609 patřily k Chlumci, v roce 1623 byly zkonfiskovány protestantskému rodu Kelbů a následně rekatolizovány. Významné škody městu způsobila třicetiletá válka i přesuny vojsk během Slezských válek v letech 1740-1763.
Zásadní zlom nastal roku 1774 objevem ložisek hnědého uhlí v okolí města, který zásadně ovlivnil jeho další vývoj. Roku 1810 zde vznikla kartounka, jeden z prvních větších průmyslových podniků na Ústecku.
Další rozvoj těžby uhlí nastal po roce 1830 za vlády hraběte Clemense Westphalen-Fürstenberg, nového majitele chlumeckého panství.
Po revolučních událostech roku 1848 byla zrušena vrchnostenská správa a zavedeno volené vedení města. V roce 1850 se Chabařovice staly sídlem okresu. První světová válka zasáhla město zejména ztrátami na životech obyvatel.
V období první republiky zde probíhal politický boj mezi levicovými demokratickými stranami, komunisty a nacionálními socialisty. Po zabrání Sudet v roce 1938 byly Chabařovice připojeny k Německé říši. Během druhé světové války zde vzniklo několik pracovních táborů pro válečné zajatce a nuceně nasazené z řad Francouzů, Britů, Sovětů i Čechů z Protektorátu.
Po osvobození v květnu 1945 následoval odsun německého obyvatelstva. Po únoru 1948 se dominantním faktorem dalšího vývoje stalo otevření velkolomu Chabařovice v roce 1974, jehož rozšiřování mělo podle oficiálních plánů vést k zániku města. S tím byla spojena stavební uzávěra s nemožností udržovat jakoukoliv městskou infrastrukuturu a město bylo určeno k demolici do roku 1997.
Po změně politických poměrů v listpadu 1989 bylo v roce 1991 rozhodnuto o ukončení těžby, čímž padly i plány na likvidaci města Chabařovice.
Historie městského hřbitova Chabařovice
Nejstarší chabařovický hřbitov se nacházel v bezprostředním okolí kostela Narození Panny Marie v centru města. Na počátku 17. století, v souvislosti s rozšířením protestantské víry v Chabařovicích a s nárůstem počtu obyvatel, bylo od pohřbívání v jeho okolí upuštěno.
Rok 1607 / Založení hřbitova Chabařovice
Roku 1607 bylo s povolením vrchnosti vymezeno „církvi náležející pole“ (Boží pole / Gottesacker), tedy nový hřbitov o rozměrech 62 loktů na délku a 61 loktů na šířku na okraji města.
Na jaře roku 1611 byla zahájena výstavba hřbitovní kaple svatého Michaela. Kaple byla dokončena a spolu s hřbitovem slavnostně vysvěcena v pondělí po Slavnosti Nejsvětější Trojice téhož roku.
V roce 1778 byla na hřbitově před kaplí sv. Michala vysazena hřbitovní lípa, která zde stála ještě ve 30. letech 20. století.
Roku 1825 zemřela a na městském hřbitově byla pochována hraběnka Anna von u. zu Furtenburg. Z prostředků její pozůstalosti, vložených do nadace, byl roku 1870 v Chabařovicích u kostela sv. Jana Křtitele postaven dům pro chudé a nemocné.
V roce 1830 se majitelem chlumeckého panství, k němuž náležely i Chabařovice, stal rod Westphalen zu Fürstenberg. Hrabě Clemens August von Westphalen zu Fürstenberg (1805–1885) se výrazně zasloužil o rozvoj těžby uhlí v celé oblasti. Dalším významným impulzem pro rozvoj těžby se v roce 1858 stalo otevření ústecko-teplické dráhy. Jižně od města bylo zřízeno nádraží Chabařovice.
S postupným rozvojem těžby uhlí rostlo i město. K tomuto vývoji přispěly rovněž události roku 1848, které vedly ke zrušení vrchnostenské správy a zavedení voleného městského vedení. Výsledkem byl rychlý nárůst počtu obyvatel, jenž v roce 1850 překročil hranici pěti tisíc. V témže roce se Chabařovice staly soudním okresem se sídlem okresního soudu, notářství, okresního berního úřadu a pošty.
V roce 1853, v době rozmachu těžby uhlí v okolí Chabařovic, založila skupina saských obchodníků důlní společnost – konsorcium pro těžbu uhlí v bezprostředním okolí města. O šest let později, roku 1859, byla tato společnost přeměněna na akciovou společnost „Hornická společnost SAXONIA Chabařovice“.
Rok 1867 / První rozšíření hřbitova
Hřbitov, existující od roku 1611, již dlouhodobě nepostačoval potřebám rostoucí populace města, a jeho rozšíření se proto stalo nezbytným. V roce 1867 zakoupila městská obec na jižní straně hřbitova sousední pozemek o rozloze 467 m², vybudovala novou obvodovou zeď a v nově získaném prostoru zřídila oddělení pro zemřelé evangelického vyznání.
Rozšíření hřbitova, provedené v roce 1867, mělo rozlohu 467 sáhů (Klft. = klafter) a nová část byla slavnostně vysvěcena 21. července téhož roku.
V roce 1869 založil hrabě Westphalen zu Fürstenberg na katastru obce Vyklice důl Milada I., nacházející se v těsné blízkosti chabařovické železniční stanice jižně od města. Důl byl na stanici napojen vlastní vlečkou.
V zadní části hřbitova byl roku 1874 postaven pomník na památku padlých v prusko-rakouské válce roku 1866. Pamětní deska byla slavnostně odhalena a posvěcena 29. června 1874.
Roku 1891 zakoupila Mostecká uhelná společnost od hraběte Ottokara Westphalena zu Fürstenberg (1866–1941), majitele chlumeckého panství, doly Milada I a II spolu s doly Doblhoff, Barbara, Julie, Neuhoffnung a Petri v okolí Chabařovic.
Rok 1895 / Druhé rozšíření hřbitova
Hřbitov, rozšířený již v roce 1867, se i nadále ukazoval jako kapacitně nedostačující. Město Chabařovice proto přistoupilo k dalšímu rozšíření.
Od sousedních vlastníků byl zakoupen pozemek o rozloze 1.110 m² a byly vybudovány potřebné budovy, komunikace a obvodové zdi. Celkové náklady činily 5 501 fl. 24 kr. Na financování se podílely jednotlivé obce následovně: Chabařovice (Karbitz) 4 184 fl. 24 kr., Přestanov (Priesten) 139 fl., Strádov (Straden) 109 fl., Hrbovice (Herbitz) 189 fl. a Předlice (Prödlitz) 885 fl. 60 kr.
Uprostřed nové části hřbitova byl vztyčen železný kříž na pískovcovém podstavci. Masivní podstavec se dochoval dodnes, samotný kříž však v období minulého režimu zmizel. Na jižní straně této části byla postavena márnice.
V nejstarší části hřbitova, rozkládající se od hřbitovní brány ke kapli sv. Michaela a o rozloze 910 m², která v roce 1905 náležela církvi, bylo téhož roku z hygienických důvodů zakázáno další pohřbívání.
Rok 1929 / Třetí rozšíření hřbitova
V roce 1929 bylo rozhodnuto o třetím rozšíření chabařovického hřbitova. Nová část začala sloužit veřejnosti od roku 1931.
Zatímco všechny dosud vybudované části hřbitova byly církevně posvěceny, nová, již čtvrtá část hřbitova však posvěcena nebyla, neboť sloužila jako komunální hřbitov, tedy obecní pohřebiště pro osoby všech vyznání. V této části byla zřízena obecní hrobka (krypta) a studánka.
Rok 1930 / Vybudování „Háje hrdinů“
V roce 1930 byla nejstarší část hřbitova, rozprostírající se od hřbitovní brány ke kapli sv. Michaela, přeměněna na park nazvaný „Háj hrdinů“ (Heldenhain).
Do parku byl přenesen starý válečný pomník z roku 1874, postavený na památku chabařovických vojáků padlých v rakousko-pruské válce roku 1866, a umístěn nalevo od centrální cesty. Následně byl vybudován pomník obětem první světové války, situovaný na protilehlé straně centrální osy parku. Pomník byl vysvěcen 17. srpna 1930. V roce 1931 byl na trávníku před kaplí sv. Michaela odhalen malý pomník na památku svobodníka Antona Güttlera, padlého v bitvě u Chlumce roku 1813.
Období druhé světové války a poválečný vývoj
Během druhé světové války byli na hřbitově do jámy pohřbíváni nuceně nasazení a váleční zajatci, kteří pracovali v pracovních táborech na Chabařovicku. Jáma nebyla nijak označena, pouze byla přehrnuta zeminou. Hromadný hrob se měl nacházet v jihozápadním rohu zadní části hřbitova.
V protilehlém rohu měli být podobně nepietně pohřbeni ruští váleční zajatci, oběti masakru z posledních dnů války, kteří byli ubiti na jednom z místních statků.
V 60. letech 20. století byl zbořen domek hrobníka, nacházející se na místě dnešního parkoviště. V 70. letech byla vybudována kolumbária, obklopující pomník rudoarmějcům vlevo od vstupu na hřbitov. Současně byl odstraněn pomník obětem prusko-rakouské války z roku 1866.
Plánovaná likvidace města Chabařovice včetně hřbitova
Po otevření Lomu Chabařovice v roce 1974 se začala připravovat likvidace města Chabařovice včetně městského hřbitova. Tento záměr byl nakonec roku 1991 zrušen rozhodnutím vlády o zastavení těžby. Přesto se více než dvacetiletá stavební uzávěra výrazně negativně podepsala na stavu hřbitova.
Obnova a současnost hřbitova
Od 90. let 20. století probíhá postupná revitalizace hřbitova. Byla částečně opravena kaple sv. Michaela i márnice v zadní části areálu, rekonstruována hlavní komunikace, instalována nová hřbitovní brána, opraveny zřícené úseky hřbitovní zdi, upravena přerostlá zeleň a vybudovány nové kolumbární schránky i rozptylová loučka.
V roce 2025 byl nově vybudován památník obětem z řad nuceně nasazených a válečných zajatců, kteří zahynuli v nacistických pracovních táborech na Chabařovicku.
Od roku 2022 se město Chabařovice systematicky věnuje obnově zanedbaných válečných památníků a vybraných opuštěných hrobek.
Renovovány byly památníky obětem války z roku 1866, Antonu Güttlerovi, obětem první světové války i oba památníky padlým rudoarmějcům. U hřbitovní zdi vpravo byl opraven náhrobek hraběnky Anny zu Furtenburg a rovněž hrobky významných rodáků města, například rodin Kradisch, Reissl, Watzke a dalších. Na tyto projekty získalo dotace z Ministerstva obrany, nebo z Česko-německého fondu budoucnosti.
V roce 2025 byl nově vybudován památník obětem z řad nuceně nasazených a válečných zajatců, kteří zahynuli v nacistických pracovních táborech na Chabařovicku.
Odkazy a fotogalerie
© Omni Cimiterium z.s.
Tel.: +420 734 780 928 / E-mail: info@omnicim.cz