Hřbitov Chabařovice – Omni Cimiterium

Revitalizace hřbitova Chabařovice v letech 2021-2025

Od 90. let 20. století probíhá postupná revitalizace hřbitova. Byla částečně opravena kaple sv. Michaela i márnice v zadní části areálu, rekonstruována hlavní komunikace, instalována nová hřbitovní brána, opraveny zřícené úseky hřbitovní zdi, upravena přerostlá zeleň a vybudovány nové kolumbární schránky i rozptylová loučka.

Od roku 2022 se město Chabařovice systematicky věnuje obnově zanedbaných válečných památníků a vybraných opuštěných hrobek.

Renovovány byly památníky obětem války z roku 1866, Antonu Güttlerovi, obětem první světové války i oba památníky padlým rudoarmějcům.

U hřbitovní zdi vpravo byl opraven náhrobek hraběnky Anny zu Furtenburg a rovněž hrobky významných rodáků města, například rodin Kradisch, Reissl, Watzke a dalších. Na tyto projekty získalo dotace z Ministerstva obrany, nebo z Česko-německého fondu budoucnosti.

Aktuálně z projektu (klikni pro více informací)

V roce 2025 byl nově vybudován památník obětem z řad nuceně nasazených a válečných zajatců, kteří zahynuli v nacistických pracovních táborech na Chabařovicku.

Nově řešeny jsou cesty v zadní části hřbitova, kde byly travnaté plochy na cestě směrem k rozptylové loučce a před vstupem na ní nahrazeny mlatovou cestou z černého čediče.

Díky revitalizaci hřbitova je dnes hřbitov důstojným a reprezentativním místem pro všechny návštěvníky a památkou místní historie.

Město Chabařovice

Chabařovice (německy Karbitz) jsou město v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji s přibližně 2 500 obyvateli.

Počátky trvalého osídlení sahají do 11. století, kdy zde pravděpodobně vznikla malá osada na srbské obchodní stezce do Saska. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1352 ze seznamu farních kostelů pražské arcidiecéze, kde jsou Chabařovice uváděny jako poddanská ves panství Rýzmburk, později náležející ke Krupce.

Obec výrazně utrpěla během husitských válek, zejména při bitvě Na Běhání roku 1426. V roce 1520 jsou Chabařovice již zmiňovány jako městečko s právem vařit pivo a vyrábět slad.

Od roku 1609 patřily k Chlumci, v roce 1623 byly zkonfiskovány protestantskému rodu Kelbů a následně rekatolizovány. Významné škody městu způsobila třicetiletá válka i přesuny vojsk během Slezských válek v letech 1740-1763.

Zásadní zlom nastal roku 1774 objevem ložisek hnědého uhlí v okolí města, který zásadně ovlivnil jeho další vývoj. Roku 1810 zde vznikla kartounka, jeden z prvních větších průmyslových podniků na Ústecku. Další rozvoj těžby uhlí nastal po roce 1830 za vlády hraběte Clemense Westphalen-Fürstenberg, nového majitele chlumeckého panství.

Po revolučních událostech roku 1848 byla zrušena vrchnostenská správa a zavedeno volené vedení města. V roce 1850 se Chabařovice staly sídlem okresu. První světová válka zasáhla město zejména ztrátami na životech obyvatel.

V období první republiky zde probíhal politický boj mezi levicovými demokratickými stranami, komunisty a nacionálními socialisty. Po zabrání Sudet v roce 1938 byly Chabařovice připojeny k Německé říši. Během druhé světové války zde vzniklo několik pracovních táborů pro válečné zajatce a nuceně nasazené z řad Francouzů, Britů, Sovětů i Čechů z Protektorátu.

Po osvobození v květnu 1945 následoval odsun německého obyvatelstva. Po únoru 1948 se dominantním faktorem dalšího vývoje stalo otevření velkolomu Chabařovice v roce 1974, jehož rozšiřování mělo podle oficiálních plánů vést k zániku města. S tím byla spojena stavební uzávěra s nemožností udržovat jakoukoliv městskou infrastrukuturu a město bylo určeno k demolici do roku 1997.

Po změně politických poměrů v listpadu 1989 bylo v roce 1991 rozhodnuto o ukončení těžby, čímž padly i plány na likvidaci města Chabařovice.

Historie hřbitova Chabařovice

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

Odkazy a fotogalerie

Portál Historické hřbitovy (cimiterium.cz) - karta hřbitova

Předchozí

Další