Tisíce kostí v Karlíně. Archeology překvapilo velké množství hromadných hrobů.

Tisíce lidských kostí odkrývají archeologové společně s antropology na zaniklém vojenském hřbitově v pražském Karlíně. Ten na místě existoval od poloviny 18. století do konce 19. století. Nyní tu má vyrůst bytový dům, ještě předtím se ale musí dokončit důkladný archeologický průzkum.

„To, že tu hřbitov je, jsme věděli, takže na to jsme byli připraveni. Ale překvapilo nás množství hromadných hrobů. Těch je tu více hlavně z období začátku 19. století. Překvapilo nás i dochování mnoha nálezů v jednotlivých hrobech, stejně tak i velké množství zlomků kamenných náhrobků,“ říká archeolog Martin Vyšohlíd o hřbitově, který byl z části také evangelický.
 
Od dubna již archeologové prozkoumali v Pernerově ulici pod Vítkovem zhruba 700 jednotlivých hrobů, ostatků nicméně našli už přes 1 200. Hromadné hroby skrývají několik vrstev pohřbených mužů, žen, ale i dětí.

„Ostatky rozdělujeme do dvou kategorií. První jsou kostry jednotlivců, které se dochovaly v původní poloze. Tyto kostry vyzvedávají antropologové, poté jsou odborně ošetřeny a putují do antropologického depozitáře Národního muzea. Tam budou k dispozici odborníkům další desítky let,“ popisuje Vyšohlíd.

Druhou kategorii pak tvoří kosti, na které narazili hrobníci, když kopali mladší hroby, a nějakým způsobem je tedy přemístili.

Hřbitov byl nedaleko Invalidovny, která sloužila raněným a vysloužilým vojákům. Po zániku hřbitova zde byla postavena továrna, takže i během jejího zakládání se hroby narušily. Kosti v nepůvodní poloze budou nyní přepohřbeny na Olšanské hřbitovy.

Podle antropologa Romana Bortela se dá relativně určit, kolik zemřelým lidem bylo let.

„Ve většině hrobů jsou mladí jedinci. Podle zubů či spojení švů na hlavě se dá alespoň trochu poznat jejich věk. Většinou jde o mladé muže, ale máme tu i mladé ženy. Možná pomáhaly ve válce, ale to netušíme,“ přibližuje.

Vojáci zemřeli nejčastěji po zranění v napoleonských válkách nebo na choleru. Sečná zranění na kostech jsou však poměrně výjimečná. „Mysleli jsme si, že jich tu bude hodně, když je to vojenských hřbitov, ale téměř je nevidíme, což je trochu záhada,“ říká Bortel.

S identifikací jednotlivců je to už složitější. „Samozřejmě kdyby někdy v budoucnu dostali antropologové velký finanční grant, tak by mohli například v rámci výzkumu DNA bádat, ale to momentálně není naším úkolem,“ konstatoval antropolog.

Na místě se našly také fragmenty náhrobků s nápisovými deskami. Na nich jsou jednotlivá jména pohřbených důstojníků či jejich manželek.

„Fragmenty náhrobních kamenů se nicméně nedají ztotožnit s konkrétním hrobem, protože byly povaleny a leží na jiném než původním místě,“ popisuje Bortel s tím, že výzkum bude na místě probíhat do konce listopadu.

Zdroj: iDNES.cz, baky, 15.11.2022